Vsím znaven tím já smrt si preju jiz!
Zásluhu o zebrácké holi zrím
a pravda nejryzsí lzí vbitá v kríz
a nuzné nic rve plechem zbujneným
a oblíbená cest se s hanbou týcí
a dívek ctnost se drave rítí v pád
a nad právem bezpráví - vítez kricí
a chromou moc zrím sílu vyssávat
a umení úradum úctu cpáti
a blázny (doktori jsou) moudré soudit
a bodré poctivosti hloupe láti
a vlásti zlo, ve sluzbách dobrou troudit.
To vsecko smrti rád bych umdlen vzdal,
jen kdyby milý sám tu nezustal.
1896
W. Shakespeare: Historie - Básne, SNKLU Praha 1964, s. 643